P1070793.JPG
 
 Hasičský sbor v Chaloupkách byl založen dne 22. dubna 1928 v hostinci p. Alberta Humla. Současně byl zvolen první výbor, který měl 14 funkcionářů, prvním starostou sboru se stal rolník Jan Moutelík. V současné době má členská základna 112 členů, z toho 58 mužů, 18 žen a 36 mladých hasičů. V požárním sportu soutěží družstva mužů, žen a "staré gardy". Sbor má také oddíl mladých hasičů "Plamínek", který byl založen v roce 2004, nyní ho tvoří družstva mladších žáků, starších žáků, dorostenek a dorostenců.
  
 
P1170766.jpg
Založení hasičského sboru v Chaloupkách
Připomeňme si, jak lidé v minulosti bránili požárům, které jim ničily nejen majetek, ale mnohdy i životy. Technické vybavení žádné neměli. Ohně hasili kbelíky, kterými přinášeli vodu. Teprve císař Josef II. v hasičském řádu nařídil zřídit vodní nádržky na návsích. Začaly se používat ruční stříkačky. První dobrovolný hasičský sbor byl v Čechách ustanoven v roce 1864 ve Velvarech. To byl vlastně začátek organizovaného nástupu společnosti proti nebezpečí požárů.

Od roku 1852 byla naše obec spojena, tvořily ji Chaloupky, Malá Víska a Neřežín. V roce 1901 svolalo tehdejší zastupitelstvo schůzi, na které bylo do programu zařazeno založení spolku hasičů. Když starosta obce Josef Moutelík nechal o tom hlasovat, zástupci všech obcí se zřízením hasičů souhlasili a do rozpočtu pro rok 1902 se vsunula jistá částka na nový sbor. Sbor ovšem nakonec založen nebyl, a to z důvodu sporu o sídlo hasičského spolku, neboť všichni zástupci chtěli sídlo umístit do své osady.

Trucování našich předků trvalo až do 8. června 1906, kdy na vyzvání okresního výboru bylo při schůzi zastupitelstva znovu jednáno o založení spolku hasičů. Tlak „shora“ se znovu projevil 28. února 1907, když byl starostou obce Josef Ernest z Malé Vísky, a na této schůzi se již jednalo úspěšně. Schválily se stanovy spolku, projednala se i koupě motorové stříkačky, na kterou si obec hodlala vzít úvěr u některé záložny. S tím však nesouhlasil zástupce hořovického velkostatku, který žádal, aby stroj byl koupen veřejným ofertním řízením. Dalším bodem jednání bylo stanovení sídla hasičského sboru, to však byl kámen úrazu. Stejně problematické bylo, kde bude vybudováno cvičiště. Chaloupečtí navrhli, aby bylo v Chaloupkách, ale návrh byl hlasy zástupců Malé Vísky i Neřežína zamítnut. Jednání bylo velmi napjaté a vystoupením zástupce velkostatku se ještě vyostřilo, takže se opět nic nerozhodlo.

Než horké hlavy zchladly, přišla první světová válka a ta přerušila snahy o založení sboru. V okolních obcích hasičské sbory již několik let pracovaly, ale v Chaloupkách se ani po ukončení války nedokázali rozhoupat. Na občanské schůzi 5. října 1919 na Ptákově padl opět návrh na zřízení sboru hasičů. Ten byl sice všemi stranami přijat, ale nevyjasněný problém sídla ponechala schůze na členech nového sboru. Takto přijaté usnesení zůstalo řadu let nenaplněné. Malicherný spor o sídlo hasičského sboru nakonec vyřešila událost, která dala všem za vyučenou.

V neděli 11. září 1927 vznikl v Chaloupkách požár, kterému padla za oběť tři stavení – domy s popisnými čísly 29, 70 a 72. Teprve tato zkušenost, kdy se obyvatelé přesvědčili o své bezmocnosti a bezbrannosti, kdy bez stříkačky a bez vycvičených hasičů nedokázali proti požáru bojovat, přivedla jednající strany k rozumu. Na občanskou schůzi 22. dubna 1928 byli pozváni zástupci Hasičské župy Podbrdska a členové Sboru hasičů z Komárova. Na schůzi došlo k volbě výboru nového sboru aklamací. Pamětní kniha zaznamenala jména, povolání a funkce následovně:
 
Jan Moutelík                       rolník                    starosta
Eduard Smetana                 slevač                   zástupce starosty
František Křikava                obchodník              člen výboru
Václav Kořínek                    bednář                  člen výboru
Alois Huml                          slevač                   člen výboru
Štěpán Štych                      vzorkař                 člen výboru
František Rydrych               slevač                    člen výboru
Josef Mraček                                                  dozorce účtů
Vojtěch Kořán                                                dozorce účtů
 
Sbor hasičů našel podporu u 30 činných a 43 přispívajících členů. Když byl zvolen výbor, pustili se hasiči do práce. Nejprve si postavili novou zbrojnici. Od firmy Ebert byla zakoupena hasičská stříkačka, jejíž cena byla sjednána na 70.000,- korun splatných do 3 měsíců.. Dne 16. září 1928 se konala slavnost předání stříkačky hasičskému sboru spojená s průvodem na cvičiště místní DTJ. V programu slavnosti vystoupily 4 oddíly cvičenců se sekyrkami a ženy továrního sboru v Komárově provedly cvičení s ruční stříkačkou.

Dne 19. září 1928 zažila nová stříkačka svůj první křest při požáru usedlosti v Kvani. Zásahu hasičského sboru se dostalo všeobecného uznání. Po prvém vystoupení přicházejí na řadu další protipožární zásahy v obci a okolí. Časté jsou výjezdy na cílovou plochu v Brdské střelnici, za kterou hasičům děkují vojenské orgány. Za dobu první republiky zasáhl chaloupecký sbor u 13 ohňů v obci a blízkém okolí.

Hasiči se významně podíleli na kulturním životě. Každoročně pořádali hasičský ples, populární byly i masopustní zábavy spojené s průvody masek obcí. Sbor hasičů tradičně doprovází na poslední cestě své zemřelé členy a vzdává jim tak patřičnou úctu. V minulosti patřili hasiči k organizátorům pamětních vater k výročí upálení mistra Jana Husa. Zajímavostí v činnosti hasičů jsou ochotnická představení, v roce 1931 sehrál sbor na jevišti DTJ v Chaloupkách divadelní hru „Helmice bez poskvrny“ a v roce 1937 hru „Pan president mezi svými“. V roce 1937 uctili památku prezidenta T.G. Masaryka, když v předvečer jeho pohřbu uspořádali společně se skauty DTJ velkou vatru. Zúčastnilo se jí obecní zastupitelstvo, všechny místní korporace a mnoho občanů.

V rámci 20. výročí republiky v roce 1938 si hasiči připomenuli 10 let trvání sboru, to však již Evropa stála na prahu druhé světové války. Následkem okupace a válečného stavu ochabla činnost všech spolků a organizací. také aktivity hasičů se omezily, nepořádaly se zábavy a plesy, pouze se během roku uskutečnily dvě nebo tři výborové schůze, v posledních letech okupace se nekonaly již ani žádné schůze a ani valné hromady.
 
Po osvobození v roce 1945 byl v obci ubytován jeden útvar Rudé armády. Hasičský sbor musel uvolnit budovu zbrojnice a motorová stříkačka byla odstavena na volné prostranství. Vlivem počasí a volným přístupem byla částečně poškozena, ale podařilo se ji opravit. V roce 1947, v roce velikého sucha, hasiči vyjížděli k menším požárům a také k velikému požáru na Brdské střelnici.

Politické události v roce 1948 bezprostředně nezasáhly do činnosti sboru. Sbor doprovodil na poslední cestě svého zakládajícího člena Jana Moutelíka, který stál u zrodu hasičského sboru v obci.

Přichází doba budovatelských akcí a také reorganizace hasičského hnutí. Od roku 1953 se užívá označení Československý svaz požární ochrany - místní jednota a hasiči jsou zařazeni mezi složky Národní fronty v obci. Už se neuvádí označení hasič, ale požárník. I v této době plní hasiči své hlavní poslání. Za zásah při požáru obytného domu v Oseku dostávají od tamního MNV děkovný dopis. Ke zlepšení práce a k rychlejšímu zásahu při požáru přispělo nové nákladní auto značky Steyer, zakoupené za 120.000,- Kčs v Plzni. V roce 1952, s velkou podporou místního národního výboru, začala stavba nové budovy zbrojnice. Brigádnické hodiny, odpracované zdarma členy sboru, ale i ostatními občany, se počítaly na tisíce. Slavnostní předání zbrojnice bylo spojeno s oslavami 30. výročí založení sboru v roce 1958.

Omlazení členské základny v 70. letech umožnilo založit družstvo dorostu, které vede Adolf Janda. Jeho zásluhou dosahují mladí požárníci již v roce 1974 v okresní soutěži umístění na 3. místě. To je začátek soustavné práce s mladými členy. V 80. letech se nástup nové generace prezentuje i družstvem dorostenek.

Se změnou politického zřízení v roce 1989 v naší republice přišly i změny do požárnické organizace. Byla provedena změna názvu, vrátil se původní název Sbor dobrovolných hasičů, začal se opět používat název hasič.  V roce 1990 byl starostou sboru zvolen Jiří Chvojka, v témže roce přichází z Požárního útvaru v Berouně poslední technika, kterou je automobil AVIA A30 SAVIEN, který hasičům dosud slouží. V roce 1994 zakoupil Obecní úřad v Chaloupkách pro sbor velkou cisternu CAS 25 ŠKODA 706 RTHP, jež je pro hasiče velmi potřebná a slouží jim dodnes.

Práce dlouholetých funkcionářů chaloupeckého sboru Josefa Neužila a Adolfa Jandy byla oceněna po listopadové revoluci, když v roce 1993 převzali v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi nejvyšší hasičské vyznamenání – titul „Zasloužilý hasič“. V roce 2005 obdržel stejné vyznamenání také Vladimír Chvojka.
Recyklujte s hasici.bmp
hasici_titul.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one